Asi každý by souhlasil s tím, že Ježíš byl dobrý člověk. Ale přímo Bůh? A co tady vlastně řešil? Byl to pouliční kouzelník, jako třeba David Copperfield, nebo taková mužská verze Matky Terezy, která se proslavila tím, jak pomáhala potřebným? Čti dál a dozvíš se víc!
Naše hlavní zdroje informací o Ježíši jsou záznamy očitých svědků, kteří se s ním setkali. Tyto spisy jsou součástí Nového zákona, tj. součástí Bible. Mnoho z nich bylo sepsáno do 30 nebo 40 let od toho, co se popisované události odehrály.
Tyto spisy se často opisovaly. Nemáme sice k dispozici originály, ale máme cca 24 000 rukopisů, které obsahují celý Nový zákon nebo jeho části. Mnohé z opisů pocházejí z doby velmi blízké popisovaným událostem. Důkazy poskytnté těmito spisy jsou doslova stokrát lepší než kterákoli jiná starověká kniha.
Hojnost zmíněných materiálů a jejich raná datace znamená, že vědci nemají pochybnosti o spolehlivé věrnosti přepisů textů Nového zákona. Máme jistotu, nakolik přesné jsou texty našich moderních překladů Bible, a vidíme, že se v průběhu staletí jejich obsah nezměnil.
Navíc máme také svědectví dalších dobových písemných zdrojů, které Ježíše zmiňuj. Flavius Josephus byl pravděpodobně největším historikem své doby. Ve své knize Židovské starožitnosti (v češtině také vyšla pod názvem O starobylosti Židů) zachycuje o Ježíši následující informace:
„V té době tam působil moudrý muž jménem Ježíš. Pilát jej odsoudil k smrti ukřižováním. A ti, kdo se stali jeho učedníky, jej nepřestali následovat. Dosvědčovali, že se jim ukázal tři dny po svém ukřižování a že byl živ.“
Spisy prvních křesťanů spolu s autory mimo jejich komunitu nám dávají solidní jistotu, že Ježíš existoval. Není pochyb, že informace o jeho životě a o tom, co říkal, jsou spolehlivé. Nejde o žádné chatrné důkazy, o Ježíši toho víme mnohdy více a podrobněji, než o jiných postavách starověku.
Pokud by všechna náboženství vedla k Bohu, pak by se měla na základních otázkách víry shodnout. Ve skutečnosti tomu ale tak není. Některá tvrdí, že Bůh je osoba; další, že bohů je mnoho; jiná, že bůh je jen nějaká neosobní síla.
Některá říkají, že žijeme jen jednou a pak budeme souzeni; další tvrdí, že dojde k reinkarnaci. Některá hlásají, že tento svět je skutečný; jiná hlásají, že „skutečnost“ je pouhá iluze. Pokud bychom měli stejnou měrou věřit všemu, co učí jednotlivá náboženství, pak bychom z toho nebyli moc moudří, protože si často vzájemně protiřečí.
Pokud všechna náboženství vedou k Bohu, pak by se dalo čekat, že by je Bůh vytvořil podobné. Ale hinduisté věří jedné věci, muslimové něčemu jinému a křesťané zase něčemu dalšímu. Není pochyb, že mezi věřícími všech vyznání se nacházejí upřímní lidé, ale všichni najednou prostě mít pravdu nemohou. Takže neplatí, že všechny cesty vedou k vrcholu jedné hory.
V tuto chvíli bychom měli prověřit některé Ježíšovy výroky. Řekl, že přišel od Boha a byl v podstatě Bohem v lidské podobě. Navíc také řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“ (Janovo evangelium, 14. kapitola, 6. verš). V jiných náboženstvích sice můžete najít mnoho užitečných a zajímavých věcí, ale na základě toho, co Ježíš říkal, se dá usuzovat, že byl buď blázen, nebo Boží syn. Pokud byl tím druhým, pak bychom na ostatní náboženství měli pohlížet ve světle jeho zmíněného výroku.
Dal nám Bůh spolehlivou cestu, jak mu můžeme porozumět? Ježíš řekl, že přišel od Boha, aby nám ukázal, jaký Bůh je. Třeba opravdu stojí za to prozkoumat Ježíšův život a jeho učení.
„Chcete vědět, jaký je Bůh? Podívejte se na mě!“ (Janovo ev. 14. kapitola, 9. verš). „Jsem tím jediným, kdo vás může přivést k Bohu“ (Janovo ev. 14. kapitola, 6. verš). Ježíš tvrdil, že říká to, co říká Bůh, a dělá to, co může dělat jen Bůh – třeba odpouštět hříchy. A přesto si mnozí lidé raději myslí, že to byl jen velký náboženský myslitel a učitel, zakladatel jednoho ze světových nábooženství. Stavějí ho na stejnou úroveň s Budhou a Mohamedem.
Ale to, co o sobě říkal Ježíš, nemá srovnání v žádném jiném náboženství na světě. Vlastně je to úplný opak.
Budha odkláněl pozornost od své osoby, aby jeho následovníci nebyli ovlivněni při svém hledání, jak se odpoutat od pozemských pocitů a požitků. Pro toto hledání nepovažoval za důležitého ani sebe, ani žádného jiného učitele.
Mohamed, zakladatel islámu, ukazoval také jinam než na sebe. V Koránu se o něm píše jen velmi málo. Trval na tom, že byl pouze člověkem, že neměl žádnou nadpřirozenou moc a pouze přijal slova Koránu z rukou Alláhových.
Ježíš se od jiných náboženských postav lišil. Sám o sobě mluvil docela dost. Víra muslimů a budhistů staví na učení Mohameda a Budhy. Víra křesťanů se soustřeďuje na osobu Ježíše.
Ten, kdo to má v hlavě v pořádku, by o sobě těžko tvrdil to, co o sobě říkal Ježíš – snad jedině, že by to byla pravda. Jasně, můžete si myslet, že Ježíš byl blázen nebo podvodník. Ale pokud se podíváme na to, jak Ježíš žil, na jeho soucit s těmi, kdo byli na okraji společnosti, a na kvalitu a moudrost obsaženou v jeho učení, jen těžko dojdeme k závěru, že byl zlý nebo pomatený.
